Postřehy

Lidé a jazyk

Slovinci jsou milí lidé. Samozřejmě až na výjimky - viz paní Geslo . Snaží se porozumět, poradit a přesvědčit vás, že oni to s vámi myslí dobře. Jsou ochotní, i když domluva je né vždy snadná. Dorozumíte se češtinou míchanou se slovenštinou (pořípadě ruštinou), přidáte pár slovinských slovíček a pohybů rukama a nohama a je to. Při neúspěchu můžete zkusit nasadit cizí jazyk, staří Slovinci mluví německy, mladí hlavně (a dobře) anglicky - to ale neplatí pro starousedlíky v odlehlých částech hor, s těmi se jinak než slovinsky nedomluvíte, navíc mluví dialektem, díky kterému jim je rozumět hůře než lidem ve městech.

nahoru

Doprava

Poměrně spolehlivým dopravním prostředkem i v odlehlejších vesnicích jsou autobusy. Jenom musíte zjistit jízdní řád, což zdomova není úkol nikterak jednoduchý, namístě už však ano. Autobusové linky jsou soukromé a jednotliví dopravci obstarávají různé oblasti, místy se jejich trasy mísí. Centrální databázi slovinských jízdních řádů jsme na internetu nenašli, právě že jenom část, a tak jsme z Prahy odjížděli s vědomím, že jediný možný autobus, který nás doveze na místo určení (Kamniška Bistrica) jede jednou za týden, a to v neděli v 6.00. Samozřejmě, že jsme jej nestihli , nicméně na místě jsme zjistili, že informace z internetu nebyla úplná a že nám autobus pojede, sice ne přímo, ale přece. Na větších autobusových nádražích lze nalézt jakýsi počítač - obdobu internetových stránek, který vám jízdní řád dohledá, bohužel neovládá přestupy, takže si každou trasu dohledáte zvlášť. V případě nesnází bývá vedle okénko s milou paní, která vám ochotně pomůže a lístky prodá (dají se koupit u řidiče).

Dalším možným řešením je autostop. Okusili jsme jej pouze jednou a jenom polovina z nás, takže obecné shrnutí lze poskytnout těžko.. Nicméně dvojice krajanů, kterou jsme potkali již druhý den, měla se stopováním ve Slovinsku zkušenosti mnohem bohatší. Nečekali prý nikdy déle než dvě hodiny.

nahoru

Nákupy, peníze a ceny

Slovinskou měnou jsou tolary (SIT), ve městech a na chatách se bez problému doplatíte eurem (1 EUR = 236 SIT, 100 SIT = 13 CZK, aktuální kurz ) s tím, že nazpět vám vrátí tolary. Peníze rozměníte na větších nádražích, na poště, v bance ... Největší sítí supermarketů ve Slovinsku je Mercator, najdete ho v každé větší vesnici, ve městech jich bývá více. Sortiment je obdobný jako u nás. Zde se dají potraviny pořídit nejlevněji, i tak jsou ceny o něco vyšší než u nás, například:

pivo (ve městě) 250 - 300 SIT
pivo (na horské chatě) 600 SIT
100g šunky 111 SIT
100g eidamu 117 SIT
sardinky (115g) 207 SIT
balená voda (1,5l) 79 SIT

nahoru

Kempy, chaty

Ve Slovinsku platí zákaz stanovat pouze v národních parcích, mimo parky by to neměl být problém. Vzhledem k tomu, že Julské Alpy se nacházejí v poměrně rozsáhlém Triglavském národním parku, není zde jiná možnost, než nocovat na chatách, popř. v kempu. Ceny jsou ale vysoké - v kempu v Trentě se platí 5,5 EUR za osobu a noc. Zato nám byla k dispozici teplá sprcha, pitná voda, elektrická zásuvka a společnost převážně českých turistů. Ceny na vysoko položených chatách jsou ale až dvakrát vyšší (11 EUR osoba/noc). Výraznou slevu - až 50% zde uplatní členové Alpenvereinu . Komfort na chatách je různý. Např. na Tržašké koče za 11 EUR dostanene lůžko a deku, voda zde není dostupná, musíte di jí dokoupit. Za stejnou cenu o pár set metrů níž (Koča pri Triglavskich jezerech) jsme měli k dispozici sprchu s teplou vodou, čistý záchod, pitnou vodu a poměrně pohodlné spaní. Cenově nás také překvapil obří kemp u Bledského jezera - 9 EUR za osobu a noc, teplá sprcha, čistý záchod, Bledské jezero a Mercator za rohem, spoustu ječících hyperaktivních dětí.

nahoru

Komunikace, mobilní sítě, internet

Cestou necestou jsme narazili na několik mobilních operátorů (SiMobil, MobiTel, DebiTel), pokrytí bylo dobré, i v horách. Bez signálu jsme nebyli déle než jeden den. Je dobré si v rakouském pohraničí dávat pozor, jakého operátora chytáte, neboť u Slovinců vás může pozdravení domů smskou stát až o polovinu levněji (u Oskara kolem 4 až 6 Kč/SMS, z rakouské sítě až 12Kč/SMS). Mobil je nutnost a nikdy nevíte kdy se vám bude hodit, jak jsme okusili na vlastní kůži.

V každém větším městě narazíte na kavárnu s minimálně jedním počítačem s internetovým připojením. Stačí se doptat místích nebo na turistických informacích. Ceny jsou různé, pohybují se kolem 500 až 600 SIT/hod.

nahoru