Den 16., Neděle, 25. 7.

Tržaška koča - Triglav - Tržaška koča - Triglavská jezera - Koča pri Triglavskich jezerech

Ráno je opravdu hnusně. Je vidět jen na pár metrů. Všude se valí mraky. Osazenstvo koči už zmizelo, jen my se válíme ve spacácích asi do půl desátý. Čekáme, jestli se počasí nezlepší. V tuto dobu se zhruba vracejí dva Češi, kteří se pokusili o zdolání Triglavu brzo ráno, ale nakonec se radši vrátili. Moc se jim to nahoře nelíbilo... Informují nás o tom, že na jihu Julských alp se sesunula stezka, kterou jsme chtěli využít. Škoda, budeme muset jít jinudy.

Po pro Gluma zabijácké snídani (Padákovi není stále dobře a odmítá přijímat potravu), jsme už už chtěli opustit myšlenku zdolání Triglavu, když se náhle ocelová obloha na jednom místě nečekaně protrhla. Počasí začalo vykazovat tendenci ke zlepšení. Neváháme, bereme veškeré naše vybavení na zdolávání záludných klettersteigů a ostrý pochodem míříme k Triglavu.

Na Triglav jsme vylezli úplně v pohodě. Oněch vertikálních 700 metrů jsme zdolali, ani nevíme jak. Záludné klettersteigy se taky ukázali jako lehké a naše výstroj nám byla dost na nic (byli jsme jediný, kteří v ní po Triglavu poskakovali). Opatrnosti ale nikdy není dost - zvláště, když všechny kameny byly poměrně vlhký od mraku, který stále na Triglavu trůnil. Krásný pohled z Triglavu se samozřejmě nekonal. Všude se valí akorát mléčná mlha. Fotíme se, jíme čokoládu a mizíme zase do sedla s kočou.

Zde si dáváme oběd (Glum je přinucen sníst sám 400 gramů namočených vloček) a odcházíme k již známé tyči. Od tyče se šplháme do sedla pod Krnjavcem. Odtud je cesta už snadná - stále dolů do doliny Triglavských jezer. Jelikož jsme Dolinu dobyli vcelku brzo, rozhodujeme se dojít až ke Koče při Triglavských jezerech. Procházíme Dolinou, kde je teplo (ještě vyšlo sluníčko) a kocháme se pohledy na jezery (celkem jsme viděli Zelené jezero, Riava mlaku, Ledvicu, Dvojné jezero a asi i jezero Močivec). V Dolioně jsou rovněž k vidění celé pláně krásně zerodovaného vápence. Navečer jsme na koče, kde potkáváme několik starých známých z koči pod Triglavem. Seznamujeme se s hromadnou noclehárnou, kde budeme spát a vaříme si (bohužel venku, protože vevnitř to nejde).

<< předchozí | fotky | nahoru | další >>